O plemeni

Norská lesní kočka

Povaha a temperament plemene
Norská lesní kočka je velmi společenská a inteligentní. Má dobráckou, tolerantní a přátelskou povahu. Je to vyrovnaná a klidná kočka, která ale dokáže být velmi hravá a aktivní. Zdržuje se ráda v blízkosti svého člověka a často se dožaduje něžností. Vzhledem k tomu, že je samostatná a nezávislá, leží raději poblíž svého majitele, než na jeho klíně. Vychází výborně nejen s ostatními kočkami, ale též se psy a dětmi. Norská lesní kočka je svými fyzickými předpoklady, které zdědila po předcích, přizpůsobena životu venku, kde se projevuje jako dobrý a rychlý lovec. Pokud jí poskytneme dostatek prostoru, dobře se přizpůsobí i životu doma.

Charakteristika plemene
Norská lesní kočka je silná, velká kočka s robustním tělem, dlouhýma nohama a huňatým ocasem. Kočky váží obvykle 4-6 kg, kocouři 5-8 kg. Obvyklá doba života je 14-16 let. Výstavní standard vyžaduje silnou, svalnatou, dobře stavěnou kočku s dlouhým tělem a vysokýma nohama. Hlavu má mít ve tvaru rovnostranného trojúhelníku, s dlouhým a rovným profilem. Silnou bradu doplňují vysoké a otevřené uši s charakteristickými rysími štětičkami a dlouhými chomáči chlupů uvnitř boltce. Oči mají být velké, otevřené a lehce šikmo posazené. Ocas je dlouhý a huňatý, měl by sahat nejméně k lopatkám, ideálně ke krku. Pro norskou lesní kočku je charakteristická dvojitá srst. Vnitřní kožich je pokryt dlouhou, jemnou převislou krycí srstí, která zabraňuje vodě proniknout k vnitřní podsadě a kůži. Umožňuje tak kočce vyrovnat se s teplotami od +30°C do -40°C. Bohatou zimní srst tvoří límec a dlouhé chlupy na zadní straně zadních končetin vytváří kalhotky. Spodní strana tlapek je ozdobena dlouhými chumáči chlupů, které zabraňují proboření do sněhu. V letním období je srst méně bohatá. Jednobarevná srst je povolena pouze v přírodních barvách (krémová, červená, želvovinová, černá, modrá a modřeželvovinová), barva bílá, barvy stříbřité, veškerá zbarvení s podílem bílé barvy (bíle skvrnité) a všechna zbarvení vznikající kombinací těchto barev. Jsou možné tři kresby: tygrování, mramorování a tečkování. Nepřipouští se skořicové, plavé, čokoládové a lilové zbarvení. Jako vada se bere příliš jemná stavba těla, malé uši nebo krátký ocas, suchá a zplstnatělá srst.

Historie plemene
Norská lesní kočka je zpodobňována a zobrazována ve skandinávských zemí již z doby před několika stoletími. Dodnes však není jasné, odkud vlastně norské lesní kočky pocházejí. Jedna z teorií nabízí variantu, že polodlouhosrsté kočky byly do Skandinávie dovezeny z oblasti Blízkého východu právě na lodích Vikingů. Mnozí považují za nejpravděpodobnější tu, že se takovéto kočky vzdáleně podobné té dnešní norské lesní vyskytovaly v drsných podmínkách Severu od nepaměti. S tímto přírodním plemenem adaptovaným na chladné podmínky své domoviny se můžeme ještě dnes setkat na okrajích vesnic, osad i samot skandinávského severu. I když byla tato kočka v zemi svého původu celkem běžná, první zástupce se na výstavě objevil až v roce 1912 a oficiálního uznání se norské lesní kočky dočkaly až v roce 1977. V současnosti je norská lesní kočka populární především v Norsku, Švédsku a Francii, na světových výstavách FIFe patří v posledních letech norské lesní kočky k nejvíce zastoupeným plemenům. První zástupkyně tohoto plemene byla přivezena do České republiky z Dánska v roce 1997. Chovatelé považují tyto kočky za nejkrásnější a nejtajemnější plemeno.

Zdroj : www.norska-lesni-kocka.miciny.cz
www.casopis.planetazvirat.cz/120417-norska-lesni-kocka-1.html
www.cs.wikipedia.org/wiki/Norská_lesní_kočka

Magic Fairy, norská lesní, NFO, norwegian forest, norská lesní kočka, norská lesní Brno, norská lesní kočka Brno, stanice, stanice Magic Fairy, Jitka Vachová, chov koček, chov norských koček, norwegian forest kitten, kittens, koťata, koťátka, NFO kotě, NFO koťátka, Magic Fairy